Výčet moudrých rad či excesů pana profesora má velmi široký záběr, nemá
smysl připomínat podivné financování ODS, které ho stálo premiérský
post, nemá smysl vypočítávat euroskeptické či nacionalistické články či
výroky, nemá smysl připomínat jeho odpor k některým termínům či
nepochopení dnešní globální reality. V roli presidenta se ale Václav
Klaus dostal mimo hlavní politickou hru a tak se připomíná většinou
tím, že českou ústavu používá, vulgárně řečeno, jako toaletní papír.
Tu mu vadí nízký věk soudců, tu evropská ústava, tu si přisvojuje
pravomoci, které nemá. To, co předvádí po letošních červnových volbách,
je ale vrcholem hloupé zvůle. Zjednodušeně řečeno dělá vše, jakoby se
jeho jediným cílem stalo zvolení presidentem v dalším období. Natahuje
tak faktické bezvládí i agónii dnešní poslanecké sněmovny nade všechny
meze.
Poslední kapkou jsou jeho výhrady vůči složení druhé Topolánkovy vlády.
Karel Schwarzenberg je zřejmě pro Václava Klause ztělesněním všeho, co
sám není. Tento odstavec z dnešního článku v MFDnes skutečně ukazuje jádro Klausova plebejského uvažování:
Uvedu některé konkrétní argumenty, které – o tom jsem přesvědčen –
sdílí i značná část naší veřejnosti. Asi se shodneme na tom, že každý
náš ministr zahraničí musí jasně, ostře a z vlastního přesvědčení
zastávat a hájit zájmy, postoje a priority České republiky. Z toho
vycházím. Obávám se však, že něco takového není možné – ale nijak ho za
to nekritizuji – očekávat od člověka, který je s naší zemí (byť
nedobrovolně) spojen pouze menší částí svého života (a musím dodat, že
i jen částí svého majetku), který je vůči zahraničí vázán řadou dalších
loajalit a který s normálním životem občanů této země přišel do styku
pouze částečně a okrajově.
Tuto větu měl Václav Klaus použít v době, kdy pomáhal instalovat
do funkce ministra zahraničí Jana Kavana. Ale i tenkrát by vyzněla
stejně uboze.
Karel Schwarzenberg označil výroky z článku Václava Klause za (cituji) "s prominutím kecy".
Není ale co promíjet. Václav Klaus je tragikomická postava, na kterou
budou za pár let vzpomínat někteří jako na jeho předchůdce v úřadu
Gottwalda či Husáka nebo někteří jako na normalizačního udavače zpěváků
Krylových textů u trampských táboráků… A za pár let bude v některé
nové české encyklopedii citováno i jeho hodnocení z pera bývalého
poslance Čestmíra Hofhanzla: "Václav
Klaus – technokrat do poslední součástky sestrojený mocenským
komunismem. Nebyl vůbec schopen vnímat hodnoty označované pojmy morálky
či etiky."