Instalace šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka do pozice vícepremiéra bez ohledu
na jeho obvinění z korupce a předchozí populistické eskapády je
výpovědí o úrovni politického života v našem malém českém Absurdistánu.
Jedním z cílů tohoto pokleslého kroku bylo určitě odlákání pozornosti
médií všeho druhu od vládní garnitury a je smutné, že na tuto hru přistoupili
i Zelení. Čunek totiž zabírá prakticky denně plochu titulních stránek
bulváru i takzvaných seriózních médií, vidíme ho téměř v každém
televizním zpravodajství, komentátoři i moderátoři všeho druhu ho zvou
do diskusních pořadů a causa
Čunek vytlačuje další zpravodajství či politické události doslova na
vedlejší kolej (statistiky moje slova jistě potvrdí). A naši latentně
xenofóbní spoluobčané mají svého hrdinu.
Dnešní situace připomíná osmdesátá léta minulého století, kdy
technokratická nomenklatura nastrčila do první línie Milouše Jakeše. Že
přeháním? Čunkův výrok i jeho následná omluva: "Omlouvám
se všem těm, kteří jsou tím pobouřeni, protože patří do nějakých
minoritních skupin, ale zároveň jim chci říct, že to nepochopili. Já
jsem o nich nemluvil, ani jsem k nim nemluvil," soupeří s největšími Jakešovými perlami.
Podle řady vyjádření romských aktivistů Čunek svým výrokem i následnou pseudoomluvou
překročil hranici společenské přijatelnosti a je asi nezpochybnitelné,
že ve vyspělých zemích by musel za takové výroky všechny funkce
opustit. Sám pozice nevyklidí, takže odkud dostane první kopanec?